Na konci května v Praze proběhl druhý ročník konference Wisephora a já jsem na ni bez váhání vyrazil, protože loňský, ač první ročník, byl moc fajn. Potkal jsem spoustu fajn lidí, kteří mluvili o své práci s vášní, kterou nemůžete mít, pokud vás vaše práce nebaví. A to mě nesmírně inspiruje.

Rád bych se s vámi stručně podělil o hlavní myšlenky, které mě zaujaly. Nesnažím se je interpretovat, ale spíše nahlédnout do svých poznámek a zmínit opravdu to, co se mnou silně rezonovalo.

Daniel Franc

Daniel Franc v Googlu vede mezinárodní tým, jenž na globální úrovni implementuje jeden z nejrozsáhlejších světových programů pro komunitní spolupráci v IT a podnikání.

• na Google I/O nechal lidi, bez jakéhokoliv řízení, stavět most z dřevěných kostek. Jedno ze tří pravidel bylo, že přiložená kostka musí být stabilní. To bylo zároveň nejčastěji porušované pravidlo, protože u lidí téměř vždy převážila potřeba kreativity před dodržením pravidla stability. Požadovaný most nikdy nevznikl, na konci akce na stole ležela neúhledná hromada kostek

• při komunitní spolupráci, kde je vše založeno na dobrovolnosti a komunitě bez hierarchické struktury je důležitá kriticky velká masa lidí, na kterou se můžete spolehnout. Vždy se najde někdo, kdo nefunguje dobře nebo poctivě, nicméně ti „dobří“ to umí eliminovat.

Pavol Lupták

Pavol je kryptoanarchista a voluntarista zaměřený na technologie a hackování společnosti.Je vlastníkem IT bezpečností společnosti Nethemba s.r.o. a Nethemba GmbH se zaměřením na penetrační testy a etický hacking. Je držitelem mnoha prestižních bezpečnostních certifikací.
Je také členem známé české současné umělecké skupiny Ztohoven.

• jeho firma je založená na absolutní esenci voluntarismu, neexistuje v ní žádná řídící struktura. To klíčové pro to, aby to mohlo fungovat, podle něj je
  • absolutní decentralismus
  • vnitřní soutěživost, například při vybírání, kdo bude dělat jaký projekt nebo jaký projekt dělat nechtějí
  • samotný princip voluntarismu, který vede zároveň k výrazně vyšší kvalitě odvedené práce
  • dlouhodobá a absolutní konzistence ve směru ke svým zaměstnancům, kdy nastavené parametry spolupráce se prakticky nikdy nemění
  • férovost, kdy nebere zřetel na odvedenou práci ale na efektivitu, neexistuje nic, jako fixní plat, všichni mají zcela zásadní flexibilní složku
  • silná etická pravidla, z čehož plyne třeba to, že zásadně nepracují pro stát

Zdeněk Cendra

Podnikat začal v 15 letech. Dnes vede 3 internetové firmy, které, jak říká, “doručují internet” v ČR i celosvětově. Jeho CDN77 patří mezi světovou špičku poskytovatelů CDN služeb. SuperHosting s jeho klienty zase k nejvetším dodavatelům obsahu do českého internetu.

• lidé v jeho firmě nespolupracují na základě přidělených rolí, ale podle toho, kdo co umí
  • respekt v týmu plyne z kompetence, ve které je člověk skvělý, ne z pozice, která mu byla přidělena.
• každého, koho do firmy nabírají, chce alespoň na 5 minut vidět a mluvit s ním
• nepřijímá lidi z korporací
• u nových lidí oceňuje přesah mimo obor (třeba když člověk na marketing alespoň tuší, co znamená změnit kus webu)
• ve firmě nemá žádné porady, jen jednou měsíčně posílá na celou firmu zcela transparentní status o firmě se všemi čísly a informace (4-5 A4), aby každý věděl, jak si firma vede
• ignoruje osvědčené postupy, protože „osvědčený“ = dlouho neinovovaný
• globální konkurenci, jako Amazon, nejde porazit standardním přístupem, prací, podnikáním
• místo aut lidem nakoupil elektrokoloběžky
• jeho firma má tržby cca 1 mil. denně

Matěj Krejčí

Matěj se specializuje na témata psychologie spokojenosti, vnitřní motivace a sebedisciplíny.

• zmínil Baťův citát, který jsem (bohužel pro mě) zapomněl a přitom bych ho měl citovat i ze spánku: „Pozvedněte člověka, závod se pozvedne sám.“
• pro lidi je nesmírně důležité vidět, jak to, co sami vytvořili, zákazník používá a jak mu to pomáhá

Michal Kalousek

Stojí za projekty Práce za rohem a Profinaut.

• lidé se hledají tak obtížně, ne že nejsou, ale protože se nabídka (firem) nepotkává s poptávkou (lidí). Lidé ochotných změnit práci je dost, ale nikdo nenabízí to, co hledají. 
• 65% lidí by vyměnilo nižší plat za to, aby nemuseli dlouho dojíždět do práce (výzkum LMC). Z toho vychází Práce za rohem.

Václav Lavička

Václav Lavička má za sebou 15 let manažerské praxe v korporátních společnostech. Zároveň je vášnivým inovátorem a založil několik úspěšných start-up firem. Nyní se věnuje projektu PurposeFly.

• firemní hodnoty a hodnoty lidí jsou fajn, ale je potřeba najít i hodnoty, kterých si cení tým a potom najít ty nejlepší, kteří ty hodnoty představují a postavit je do čela týmů

Tomáš Vodenka

Stojí za firmou Inventi. Jeho hlavním úkolem je udržování spokojenosti a rozvoj jejich lidí.

• znát cestu a jít po ní jsou dvě zcela rozdílné věci
• pokud existuje jen svoboda bez zodpovědnosti, zdegeneruje do libovůle (autor myšlenky je Viktor Frankl)
• svoboda v práci je výsledek (toho, jak vedete firmu), ne prostředek (k tomu, jak firmu vést nebo něčeho dosáhnout)

Kristina Pomothy

Kristinin životní cíl je tvořit zdravé a produktivní prostory na práci. Její příběh začal v San Francisku, ve čtvrti SOMA, která se pod vlivem start-up-ů výrazně měnila v době, kdy tam Kristina pracovala.

• čím více se lidé vidí osobně, tím více spolu komunikují – ale i elektronicky, přes mail, chat, video
• pokud můžeme pracovat v soukromí, jsme mnohem produktivnější, ALE musíme mít možnost z něj kdykoliv „vystoupit“ a mít možnost se potkávat a spolupracovat osobně 
• v budoucnosti budeme mít pravděpodobně méně, ale o to pevnějších vztahů

Jiří Fabián

Jiří strávil 6 let coby programátor a konzultant ve startupech a korporacích po celé Evropě. Nakonec se vrhl do podnikání a posledních 12 let má za sebou úspěšný exit s JetMinds, založení několika dalších firem včetně známých a neortodoxních TopMonks.

• vize firmy musí být především inkluzivní a epická, jinak je k ničemu
• esence firemní kultury není „pozlátko“, které firma vystavuje směrem ven, ale to nejhorší, co se ve firmě děje a zároveň je to tolerováno vedením firmy

Petr Kadlec

Věnuje se konzultacím, koučinku a je odborníkem na aplikaci neurověd neboli zaměřuje se na možnosti využití nových poznatků o našem mozku v manažerské praxi i v denním životě každého z nás.

• štěstí je emoce jako kterákoliv jiná a přichází a odchází – třeba jako hněv. Vůbec nesouvisí s tím, jak dobře žijeme
• respekt získávám tím, jaký jsem, co umím, čím přispívám kolektivu. Status získávám tím, co vlastním a čím jsem. A oboje jsou diametrálně odlišné věci.

Uvedené informace nejsou citace toho, co přednášející říkali, ale moje interpretace informací, které jsem slyšel a poznámky, které jsem si zapsal.