Vzniklo na základě přípravy našeho CEO, Tomáše Párala, na rozhovor v podcastu IT Trendy České spořitelny, jehož natáčení se Tomáš v listopadu zúčastnil.

Co vás vedlo k založení společnosti MoroSystems? 

Když půjdu na dřeň, tak příležitost.

Se Standou a Petrem jsme se znali ze školy. Získali jsme zakázku pro společnost Lundegaard na vývoj informačního systému pro správu leasingových smluv. Koncovým zákazníkem byl Cetelem. Lundegaard nechtěl spolupracovat s živnostníky, tak jsme založili firmu. Nijak zvlášť jsme o tom nepřemýšleli.

Dnes je to jinak. Stavíme firmu, která má přesah tím, co dělá, jak to dělá a také jak přemýšlí. Pozitivně ovlivňujeme životy MoroSystémáků, jejich rodin i našich skvělých zákazníků.

Čím vším se vaše společnost zabývá?

Digitalizujeme složité procesy a zavádíme technologické inovace.

Abyste si to lépe představili, tak např. společnosti Benefit Plus dodáváme novou generaci platebního řešení a benefitního portálu. Investiční společnosti CYRRUS novou generaci obchodního systému. Pro eBay jsme vyvinuli platformu pro řízení marketingových kampaní. Ve spolupráci se společností AEVI jsme realizovali platební systémy, které běží na benzinových pumpách po celém světě. Pro rakouskou společnost RISE připravujeme online zdravotní karty pro německé pacienty.

Každé naše řešení je jiné. Spojuje je nutnost velmi dobrého zabezpečení, škálovatelnosti, kvalitního uživatelského rozhraní a integrace na řadu systémů třetích stran.

Pod značkou MoroSystems Orchestra provázíme firmy zlepšeními v oblasti spolupráce, řízení portfolia projektů a implementace Atlassian nástrojů.

MoroSystems v současné době tvoří okolo 150 lidí. Co je podle vás klíčové pro vybudování úspěšné společnosti? Na jakých pilířích stavíte? 

Pro vybudování úspěšné firmy je z mého pohledu třeba podnikatelský záměr přesahující generování zisk a schopnost přitahovat a udržet si kvalitní lidi a zákazníky.

Stavíme na následujících pilířích:

  • Věříme, že spolupráce lidí vede k mimořádným výsledkům. To se projevuje ve všem co děláme;
  • Záleží nám na našich zákaznících a jejich potřebách. Nasloucháme jim a doporučujeme vhodná řešení. Chceme pro ně IT řešení, která jim budou skutečně pomáhat;
  • V práci strávíme hodně času. Stejně tak naši zákazníci. Chceme si to udělat pěkný. Stavíme na svobodě, zodpovědnosti, přátelství, smyslu v práci, týmové práci a respektu;

Mým ultimátním snem vždy bylo spolupracovat na zajímavých a smysluplných projektech pro české i zahraniční značky s lidmi, se kterými si mám co říct, kteří se v práci mohou realizovat a které to v práci baví.

Výši zisku pak vnímáme jako míru našeho společného úspěchu.

V rámci MoroSystems stavíte na agilních dodávkách softwaru, které uplatňují i světové technologické giganty. V čem vidíte výhody? 

Náš delivery model nám umožňuje rychle reagovat na změny, které se dějí na trhu. Neplýtváme časem a penězi tím, že vyrábíme něco, o co už není zájem. Rychle iterujeme a dodáváme nové verze. Na jejich základě sbíráme zpětnou vazbu a upravujeme řešení podle ní. Přitom řídíme rizika. Je to taková varianta dodávky, o které se dnes mluví jako o Prince2 Agile.

Jakým způsobem jste agile implementovali?

Vlastně už ani nevím. My jsme vždy stavěli týmy, které doručovaly IT řešení. I když jsme to dělali vodopádem. Jen nám to nefungovalo tak dobře, jako když jsme přešli na agilní způsob dodávek. Bavíme se o roku 2014, kdy jsme agilně začali dodávat pro eBay. Někdy od roku 2017 jsme usilovali o to, abychom dodávali každý projekt agilně, byť tomu naši zákazníci nebyli zprvu nakloněni. To nám umožnilo vypilovat argumentaci a současně skvěle zvládnout agilní dodávku. Byli jsme pod drobnohledem. Naše výsledky a současně kvalita spolupráce zákazníky přesvědčili, že spolupráce s námi agilním způsobem je ta nejlepší cesta.

Co k tomu více říci. Stavíme týmy, které mají všechny kompetence doručit užitečné řešení. Složené jsou z našich expertů, ze zástupců zákazníka, z partnerů. Klíčové je pojmenování rolí v týmu a zodpovědností, aby všichni věděli, co se od nich očekává. Za nás klíčové role jsou produkt owner, delivery manažer, tým lídr, architekt. Zapojují klíčové uživatele, zvětšují se, zmenšují. Funguje to dobře.

V případě agile se často mluví o změně mindsetu. Jaká je podle vás klíčová změna, kterou musí společnost přijmout? Jak na úspěšné zavedení agile? 

Budu povídat o agilních dodávkách softwaru. Při agilních transformacích firem, které dnes probíhají je problematika mnohem složitější.

U našich zákazníků se někdy setkáváme s tím, že chtějí přesnou specifikaci, jak bude dílo po letech vypadat, pak termín dodávky, cenu a záruky za plnění či neplnění. Byť méně často než dříve.

Změna je v tom, že na začátku naší spolupráce jsou známé byznysové cíle, přínosy, parametry dodávky, ale není jasné, jak výsledné řešení bude vypadat. To řeší společný tým.

A to je podle mě kámen úrazu. Na začátku není jasné, jak bude výsledné dílo vypadat. A současně aby spolupráce mohla fungovat, tak vyžaduje jiné formy garance, než na které jsou zadavatelé zvyklý. Tyto faktory přináší určitý typ nejistoty, se kterou je nutné se vypořádat.

Řešili jsme to tak, že jsme se dohodli na nějaké první iteraci, přechodném období půl roku, dali jsme zákazníkovi zažít způsob spolupráce i výsledky a pak jsme u agility zůstali – zákazníci nakonec ocení, že jsou součástí dodávky, že ví co se děje, že mohou rozhodovat, že jim na denní bázi tým hledá užitečná řešení.

Dnes zákazníci agilitu spíše vyžadují. To je podle nás správně. Nemusíme je již přesvědčovat.

V čem mohou být případná úskalí? Pro jaké firmy je agilní řízení vhodné, po které naopak?

Pro některé projekty není agilita vhodná. Zejména menší nebo opakované projekty. Tam, kde je jasné, co se má dělat a tým je sladěný. Tam není agilita potřeba. 

Říká se, že vrcholná forma agility je vodopádový projekt v momentu, kdy dává smysl dané řešení vodopádem dodávat.

Softwarové projekty, které v MoroSystems dodáváme, jsou většinou velmi složité řešení. Tam je agilita potřeba vždy.

Úskalím v našich projektech občas bývá to, že zástupce zákazníka chce dodávat agilně ale organizace jako celek na to není připravena. Management zákazníka vyžaduje zastaralý přístup. Usilujeme pak o zapojení managementu do dodávky jako takové. Pravidelně jim ukazujeme výstupy, roadmapu projektu, představujeme rizika a jak je máme ošetřená. Tam, kde se nám management nepovedlo zapojit, tak spolupráce dlouhodobě nefungovala. Proto si na to dáváme velký pozor.

Jaké jsou podle vás hlavní problémy, se kterými se české firmy při digitalizaci potýkají?

Vidím asi takové tři hlavní problémy.

V posledních dvou letech je to výše rozpočtu, které řada firem nemá v takové výši, aby si mohla dovolit skutečně užitečné IT řešení. Přestože firmy ví a chtějí digitalizovat, nemohou si to dovolit. Některé z nich nepřemýšlí o digitalizaci jako o investici, ale jako o nákladu. Náklad je potřeba minimalizovat. O investici je třeba se starat.

Digitalizace není jen o IT řešení. Často má přímý dopad na procesy potažmo na pracovní náplň a přístup zaměstnanců. Klíčové uživatele je potřeba zapojovat do vývoje a implementace a současně pracovat s ostatními zainteresovanými tak, aby výsledné řešení dobře přijali a začali používat. Až pak se mohou dostavit výsledky.

Zákazníci aplikují na vývoj softwaru zákonitosti, které znají ze svého podnikání – zadávací dokumentace, smlouva o dílo, nejnižší cena, pak se digitalizaci nechtějí zabývat. Po dvou letech chtějí vidět výsledek a jsou zklamaní a naštvaní, že dodavatelé softwaru doručili něco jiného.

Jaké jsou nejčastější chyby firem při zavádění technologických inovací a digitálních produktů?

Že vybírají pouze podle ceny, případně na bázi jednoho dvou setkání s obchodními zástupci dodavatele. Což u velkých projektů, kdy bude spolupráce trvat roky, je nedostatečné. Pak jsou firmy překvapené, že jim spolupráce nefunguje případně nevznikají užitečné řešení, případně se místo hledání užitečných řešení hádají s dodavateli o změnových požadavcích či jak spolupracovat.

My doporučujeme poznat minimálně část týmu, který se bude na projektu podílet. Poznat a promluvit si se stávajícími zákazníky dodavatele o tom, jak spolupráce funguje. Vyzkoušet si menší projekt. Dá se toho vymyslet více.

Jaká jsou vaše doporučení pro firmy, které s digitalizací teprve začínají?

Najděte si technologického partnera, který vám s digitalizací pomůže. Který vás digitalizací provede. Najděte si ho vv momentu, kdy začnete přemýšlet o tom, že byznysový problém nebo příležitost chcete řešit digitálně.

Jaké technologie považujete pro úspěšnou digitalizaci za nejdůležitější?

Záleží na byznysových potřebách.

Naše systémy pracují často s penězi, musí být velmi bezpečné, robustní, škálovatelné, propojitelné s dalšími aplikacemi, s velmi příjemným uživatelským rozhraním, protože jej používají lidí každý den při práci. Vsázíme na standardy na trhu – Java, Kotlin, React, TypeScript, Cloud. Integrujeme řešení třetích stran. Pro každý projekt hledáme nejvhodnější technologie.

Pro protypování nebo jednoduché IT řešení může velmi dobře sloužit Lowcode/NoCode, někde se může uplatnit PHP atd.

Má to ještě jeden aspekt. A tím je vendor lock-in. My využíváme technologie, které jsou široce dostupné, využívají je jiné firmy na trhu, učí se na školách. Nechceme na sobě vytvářet závislost. Chceme, aby zadavatel mohl systém dlouhodobě využívat i v momentu, kdy s námi nespolupracuje.

Jaký je váš názor na využití umělé inteligence v rámci digitalizace?

Pokud se bavíme o generativní AI, tak je to jako všude. Kamarád na telefonu. Je to trend. Řeší to všichni. V našich velkých projektech jsme smysluplný use case zatím nevymysleli, byť pár myšlenek máme.

Máte velké zkušenosti s projekty pro zahraniční firmy – jaké jsou tedy hlavní rozdíly při digitalizaci u nás a v zahraničí?

Digitalizuje se. Všude. Tam asi rozdíl není.

U zahraničních projektů vidím dva aspekty, které digitalizaci ovlivňují.

Vzdálenost, často se tam nedá jen tak zaletět. Pomohl tomu covid. Přesto je lepší, efektivnější a hodnotnější některé věci řešit osobně.

Určitě kulturní specifika – potkáváme se Němci, Angličany, Italy, Američany, v minulosti s Indy a dalšími národnostmi.

Jaké jsou nejnovější trendy v oblasti digitalizace, které by firmy měly sledovat?

Firmy v posledních dvou letech spíše neřeší efektivitu. Ta je v dnešní době neposouvá. Na trhu panuje velká nejistota, lidé i firmy utrácí méně. Firmy spíše hledají nové produkty a služby. Hledají cesty, jak uspět na trhu. A k tomu potřebují adekvátní digitální řešení.

Hledají se smysluplné případy užití pro moderní technologie jako je blockchain – např. tokenizace fyzických aktiv, která by nám, běžným retailovým investorům umožnila snadno investovat do luxusních aktiv, které jsou dnes menším investorům téměř nedostupné.

Případně právě AI.

Jaké jsou hlavní překážky, které brání firmám v plné digitalizaci?

Plná digitalizace je pro mě buzzword. Firmy mají nějaké potřeby a někdy je efektivnější mít člověka navíc, který dělá nějakou činnost než mít složitý a drahý digitální systém, který ji nahradí. Jindy je to plýtvání a je potřeba digitalizovat.

Nebrání se někdy digitalizaci sami uživatelé (zaměstnanci) a jak je případně přesvědčit o výhodách? 

Ano, je to tak, už jsem o tom mluvil výše.

Jaká jsou vaše doporučení pro firmy, které chtějí zlepšit své digitální strategie?

U našich zákazníků i kolem sebe vidíme, že lepší a užitečnější digitální řešení mají firmy, které mají uvnitř svého týmu experta na digitalizaci nebo si včas našli technologického partnera.

Je i MoroSystems digitalizovaná firma?

Stupeň naší digitalizace je adekvátní situaci, ve které se naše firma nachází. Naše rozvojové cíle vidíme v jiných oblastech – zvýšení povědomí o naší značce a byznysové specializaci.