Ve výběrových řízeních říkají všichni dodavatelé totéž, takže nezbývá než porovnávat podle měřitelných parametrů. Váhu zadavatelé často přikládají především ceně – vítězí ten, kdo je nejlevnější. Uzavírají potom smlouvu s představou, že druhá strana dodá řešení, a ještě se s rezervou vejdou do stanového rozpočtu.
Při plánování a rozhodování o vývoji nového softwarového produktu je nezbytné mít jasnou představu o předpokládaných nákladech. Tento krok je klíčový pro sestavení spolehlivého business plánu, odhadnutí návratnosti investic (ROI) a ověření finančních možností firmy. Zejména v případě projektů zahrnujících vývoj od základů, kde nejde pouze o implementaci standardních řešení, ale o tvorbu něčeho nového a často unikátního, se odhad nákladů stává komplexní výzvou.
V dnešní době plné inovací firmy čelí výzvám spojeným s potřebou přizpůsobit se rychle měnícím se očekáváním moderních klientů. Stejně tak potřebám uživatelů interních systémů. Nároky zákazníků na kvalitu a rychlost služeb stále rostou, stejně tak i rychlost změn v jejich chování v závislosti na životních situacích, kterým čelí. S tímto trendem se zvyšuje i tempo technologických inovací. Avšak mnoho firem je stále vázáno na zastaralé technologie, které omezují či znemožňují rychlé úpravy IT řešení reflektující jejich aktuální potřeby. O nemožnosti využívat inovace měnící svět ani nemluvě. O AI či blockachainu si mnozí mohou nechat pouze zdát.
Na technologiích záleží – zastaralé systémy novým kouskům nenaučíš.
Pokračovat ve čtení →Vývoj softwaru či nových produktů je velmi drahá záležitost. Realizovat software v rozsahu, který neodpovídá skutečným potřebám zbytečně prodražuje nejen samotný vývoj, ale i jeho provoz a další úpravy a současně neumožňuje naplno čerpat benefity jeho implementace – protože neodpovídá způsobu, jakým jej uživatelé potřebují využívat.
Ověřené potřeby uživatelů – klíč k naplnění byznysových cílů každého softwarového projektu.
Pokračovat ve čtení →V posledních letech se „agilita“ stala jedním z nejvíce opěvovaných slov. Ale není to jen prázdný buzzword nebo dočasná móda. Agilní přístup přináší reálné, měřitelné přínosy pro podniky všech velikostí a oborů. Může znamenat rozdíl mezi byznysem, který prosperuje a tím, co nikoli. Pojďme se podívat na pět klíčových důvodů, proč adoptovat agilní přístup do vývoje softwaru.
Proč je třeba v agilním vývoji na garance nahlížet jinak než u klasické smlouvy o dílo? Protože u agilního vývoje není zadání zafixováno hned na začátku. Zákazníci pak mývají obavy, že jim agilní vývoj nedodá to, co potřebují. Obrací se proto raději k tradičnímu způsobu vývoje, který jim garantuje jistotu v podobě smlouvy o dílo s přesně určeným rozsahem zakázky a termínem dodání. Tato jistota je bohužel velmi často iluzorní.
Každý rok se potkávám se zákazníky, kteří se rozhodli pro změnu stávajícího dodavatele softwaru. Protože neměl výsledky. Nedržel slovo. Špatně se s ním komunikovalo. Drobné změny mu trvaly zapracovat měsíce. Byl arogantní. Jak dlouho jim trvalo se rozhodnout? Obvykle roky.
Setrvávat v nefunkčním vztahu přináší frustraci a zklamání. A nikdy není ta správná doba jej skončit.
Výměna dodavatele softwaru je často vnímána jako riskantní krok. Přitom to nemusí být tak horké, jak se na první pohled zdá.
Pokračovat ve čtení →Vývoj softwaru představuje značnou investici času a finančních prostředků. Klíčem k úspěchu je zajištění, že každá koruna vložená do projektu přináší maximální možnou hodnotu. Jak tedy zajistit, aby byla vaše investice do vývoje softwaru co nejefektivnější?
Vývoj softwaru je investice. Investice, která se musí vrátit (ROI).
Pokračovat ve čtení →Projektového manažera znáte z tradičního světa nejen softwarového vývoje. Je zodpovědný za naplnění cílů projektu v předem dohodnutém rozsahu, ceně a termínu. Projekty řídí obvykle dle IPMA či PMI. Jeho pravou rukou je Microsoft Project, ve kterém neustále aktualizuje průběhu prací vůči předem daným očekáváním. Ve své pracovní době komunikuje s projektovým týmem a zákazníkem, řídí projektová rizika a řeší změnová řízení.
Pokračovat ve čtení →Finanční instituce čelí v současné době mnohým výzvám, pokud jde o pokrytí očekávání moderního klienta ve světě plném inovací. V digitální éře se mění způsob, jakým lidé přistupují k bankovním službám, a neustále roste poptávka po rychlejším a pohodlnějším servisu. Prim hraje zákaznická zkušenost – zákazníci chtějí nakupovat a plně spravovat svá portfolia a finanční produkty kdykoli a odkudkoli. Mnoho finančních institucí je ale stále vázáno na staré technologie, které omezují nebo rovnou znemožňují inovace či integrace fintechových služeb.
V prostředí, kde každá koruna v rozpočtu musí být obhájena, se zdá, že angažování externích konzultantů je luxus, který si mnohé firmy nemohou dovolit. Přesto je paradoxem, že právě ti, kteří se na první pohled zdají být zbytečným výdajem, mohou být klíčem k odemčení potenciálu vašeho podnikání. Přestože mnozí z nás mají předsudky proti externím konzultantům, pravda je, že jejich hodnota v komplexním prostředí může být neocenitelná. Pojďme se podívat, proč je odmítáme a proč bychom je ve skutečnosti měli přivítat s otevřenou náručí.
Pokračovat ve čtení →Řada firem stále spoléhá na to, že jejich systémy fungují desítky let a raději do nich příliš nezasahují. A to navzdory tomu, že rychlý a spolehlivý chod dotyčných aplikací je zásadní pro fungování jejich byznysu. Opačný názor na to mají IT manažeři předních světových firem, pro které znamená modernizace stávajících systémů rychle návratnou investici, která se prakticky okamžitě projeví na větší efektivitě práce zaměstnanců, rychlejším růstu společnosti a ve finále i větší spokojenosti zákazníků.
Poslední komentáře